Vyhledávání, mapy, obrazový materiál, doprovodné texty.
Mapa zaniklých osad. V pohraničních oblastech zaniklo po roce 1945 kolem 3 000 obcí, částí obcí a samot.
1) Touto výstavou chceme ukázat na spojitost prázdnoty v krajině
a duchovní prázdnoty oblasti. Tedy že vylidněné prostředí na nás působí
asociálně a na příkladu Sudet se ukazuje, jak se ztráta tradic a neschopnost
vytvořit nové projevila v absenci kulturního života a péče o krajinu.
2) Srovnání starých a nových fotografií má inspirovat k pokusu o obnovu
Genia loci Sudet, který je silně poškozený. Proto je také důležitou částí
výstavy text, který hovoří i o aktivitách, které se nyní v pohraničí na
poli obnovy památek a tradic dějí.
3) Vidi-li člověk jednou původní podobu nějakého místa, už nikdy není schopen
brát jeho dnešní, často degenerovanou podobu jako samozřejmost. Připomínání
si této bolestné paměti místa nám může pomoci, abychom se všichni přestali
přizpůsobovat prázdnotě Sudet a začali s tím něco dělat.
4) Chtěli jsme nacionálně čistý stát, tak ho máme, byť zarostlý kopřivami.
Získali jsme diky tomu území, kde dříve bydlel někdo jiný. Je to proto
důvod, abychom se stále na tomto území chovali jako na dobytém prostoru?
Tak tomu bylo za komunismu, kdy se do pohraničí koncentroval těžký průmysl,
zemědělské megalomanské experimentování a abnormálně velké množství ústavů
sociální péče, které stále produkují stovky asociálních, nezaměstnatelných
a tlakem okolí i kriminálních živlu. Jednou je to naše území, a tak se
musíme naučit s ním zacházet a starat se o něj. O tom nám hlavně jde, jak
pečovat o Sudety do budoucna. Jak obnovit city a vztahy lidí k tomuto kraji.
Jak rozbourat otupené představy tamních lidi o filozofii života v místě.
Jak jim ukázat, že cesta z šedi a deziluze vede. Vede navázáním na práci
našich předchůdců. Pokusit se naroubovat dvě kultury, které dlouhou dobu
koexistovaly pohromadě. Překonat panický strach. Němci také chtěli
nacionálně čistý stát a poznali, že to byla iluze a pykali za to. My bychom
si také měli uvědomit, že to je iluze, která nevydrží věčně.
5) Uvažujeme-li o nějaké formě omluvy, nejlepší omluvou je začít se o ty
oblasti starat jako o vlastní, s péčí a láskou. Tím získáme nepřímo i sympatie
bývalých obyvatel.
6) Většině majitelů památkových či jiných staveb v pohraničí jde jen o
to, aby se jejich objekt zachránil a je jim jedno, komu, nebo čemu bude
sloužit.
7) Buď se podaří pro toto území získat lidi, nebo se z pohraničí vystěhujeme
sami. Pomaleji, ale jistě, protože, kdo rád žije v mrtvém a vykořeněném
kraji?
8) Jistá rozhodnutí jsou nezvratná, (Tedy vystěhovat tolik lidí žijících
v místě a vytvářejících genia loci místa, síť vztahů společenských, ekonomických
a sociálně-ekologických a rozhodnout se pro to přeseknout paměť krajiny.
A doufat, že ten pařez obroste a vyroste z něj znovu krásný, košatý a zdravy
strom.), nebo takřka nezvratná, a tomu v případě Sudet odmítáme věřit.
9) Chtěli bychom, aby Sudety opět ožily a byly hrdé na jejich krásu, historii
a kulturu. Je to ale možné, když nesmí na svou minulost ani pomyslet a
vlastní kulturu dříve nesměla, a dnes neumí vytvořit?
10) Jak říká Tomáš Feřtek, bohatství země vyplývá z duševního potencionálu
a kreativity lidu, a ne z bohatství majetku a domu. Po válce jsme získali
tisíce krásných domu po Němcích. Jsme ale dnes o to bohatší?
Petr Mikšíček. Z textu na webu k výstavě Zmizelé Sudety.
Výstava, Clam Gallasův palác, Husova 20, Praha 1, 27. 9. 2005—9.
1. 2006.
Pořadatelé: Archiv hl. m. Prahy, Communicatio Humana... Spolupořadatel:
Archiv Akademie věd ČR
Poslanci trvají na smrti pro nevinné (článek v Respektu)
Petice "Zastavme vraždění na českých silnicích" (Web Bezpečné silnice)
Bezpečnost chodců (Stavební a technické uspořádání našich přechodů nevyhovuje)
Přes přechody bezpečně (Rušení přechodů není řešením)
Zklidňování dopravy v obcích (Centrum dopravního výzkumu)
Občanské sdružení, zaměřené především na pomoc a na podporu svépomoci v místech zničených válkou a humanitárními katastrofami. Založila Petra Procházková.
16. 12. 2004, 17:00, klub Vagon, Palác Metro, Národní 25, Praha 1
Akce Občanského sdružení Berkat zaměřeného především na pomoc a na podporu svépomoci v místech zničených válkou a humanitárními katastrofami
Kampaň
ČSOP Místo pro přírodu
Sbírka
na záchranu karpatského pralesa
Programy
Pozemkového spolku Kosenka pro přírodu, krajinu a památky Valašskoklobucka
Odkaz na web, kterým připomínám svého otce.
Z
Pohořelce od sousoší Keplera s Tycho Brahem (stávala tu Brahova hvězdárna) Keplerovou ulicí a přes malebný Nový
Svět k pamětní desce „ku poctě slavného Dána Tychona Braheho, císařského
matematika a hvězdáře“, na domě U Zlatého Noha (čp. 76), kde Tycho Brahe bydlel. (020101)
Ze starých Bohnic kolem Prvního pietního parku zvířat a opuštěného hřbitova (bohničtí pacienti, zdevastované mauzoleum italských vojáků) pěšinou nad údolím Vltavy kolem Zámecké rokle s „první a jedinou (podle průvodce z roku 1929 ) továrnou dynamitu“ v Čechách (1870) k hradišti Zámka (výhled na dynamitku), po skalách nad Vltavou ( Přírodní památka Zámky, součást Přírodního parku Drahaň-Trója ) do Drahanské rokle a po staré navigační cestě dlážděné obrovskými kameny (cyklostezka Praha–Drážďany) kolem Archivu AV ČR k Psímu domovu v Troji (konečná městského autobusu, o víkendu mimo provoz).
Doporučená literatura z internetového vyhledávače: ...největší továrna na dynamit a největší sirotčinec...
Nejlépe říjnově vybarvenou rezervací Voděradské bučiny od virtuálního hotelu Jevany kolem zbytků staveniště po narušené naučné stezce (pozor u zničeného prvního zastavení za hrází rybníku Jan a zarostlého druhého zastavení) kolem pamětního kamene Václave Eliáše Lenharta (autora první česky psané lesnické knihy). (011024)
Po nové naučné Keltské stezce kvetoucím vřesovištěm ve stráni Břežanského dolu kolem pamětní desky věnované pražskému německému entomologovi F. A. Nickerlovi (srv. Koleškovo sdělení v DVT 99/2/81) – z Točné (ulice Na Stráňkách) přes keltské oppidum Závist. (010902)
Každoroční tichá vzpomínka na počátek politické, občanské i fyzické likvidace ruských a ukrajinských antibolševických emigrantů v Československu — před 56 lety byli vydáni sovětské moci, odvlečeni do SSSR a uvrženi do věznic a koncentračních táborů, kde většinou beze stopy zemřeli...
Výbor Oni byli první, P. O. Box 59, 101 01 Praha 101
(Srv. např. Emigrace z Ruska v meziválečném Československu. Prameny v českých, moravských a slezských archivech, Archiv Akademie věd ČR, Praha 2000.) (010511)
Obytný dvojdům Obecně prospěšného česko-ruského profesorského stavebního a bytového družstva v Praze-Bubenči Sekretariát Konfederace politických vězňů
Zámeček, 261 01 Příbram I - 106, tel./fax: 0306/28 606
út-ne 10-16
Expozice :
Političtí vězni v uranových dolech 1948—1985, Ženy ve III. odboji a za
mřížemi věznic, Z Čech
do sibiřských gulagů
Detašované expozice :
Královská mincovna v Jáchymově: Koncentrační tábory při uranových dolech
na Jáchymovsku v letech 1949-1961
Klášter Teplá u Mariánských Lázní: Perzekuce církví, kněží, řeholníků a
řeholnic
Otevření Památníku Vojna u Příbrami (18. 5. 2005), Památník obětí komunismu tábor Vojna
Viz též český uran zde na webu (Vyhledávání: uran)
Pronásledování a genocida Romů v českých zemích, Koncentrační tábor v Letech, O Letech na semináři o menšinové politice v EU, Mimořádně nelidské podmínky
( Natura — časopis o přírodě, vědě a civilizaci )
© M. Barvík 2006